Připravte se na
jednotné měsíční hlášení !
Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost nová legislativa, která sjednocuje většinu povinností zaměstnavatele do jediného elektronického podání měsíčně
Zbývá do účinnosti:
Pošlete to dál:
Co se mění
Přehled hlavních změn, které přináší jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů
Sloučení výkazů do jednoho
Nové Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má za cíl zásadně zjednodušit reportovací povinnosti zaměstnavatelů tím, že nahradí velké množství stávajících formulářů jediným, souhrnným měsíčním podáním. V současnosti musí zaměstnavatelé podávat nejméně 25 různých hlášení různým státním institucím, často s odlišnými termíny a s překrývajícími se datovými požadavky.
Centrální sběr dat
Nový systém zavádí „jednotné sběrné místo" pro zefektivnění toku informací. Zaměstnavatelé budou podávat JMHZ elektronicky České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). ČSSZ je zodpovědná za příjem hlášení, provedení úvodních technických a formálních kontrol a poskytování uživatelské podpory zaměstnavatelům. Hlavním správcem celého datového systému je však Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Zjednodušení pro zaměstnance
Významný přínos pro zaměstnance se projeví ve druhé fázi projektu, plánované od roku 2027. Centralizovaná data na úrovni jednotlivců, sbíraná měsíčně prostřednictvím JMHZ, umožní Finanční správě nabídnout službu předvyplněného ročního daňového přiznání z příjmů.
Spuštění od 1. dubna 2026
Zákon o JMHZ sice nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026. Nicméně, aby byl dostatečný prostor pro vývoj mzdových a personálních SW stejně jako technologií na straně MPSV dojde k ostrému nájezdu na JMHZ až 1.4.2026 s tím, že aby byla centrální databáze JMHZ kompletní za celý rok 2026, dojde ze strany zaměstnavatelů k zpětnému zaslání hlášení JMHZ i za období leden, únor a březen 2026. Na tento zpětný report bude zaměstnavatelům vyhrazen prostor od 1. dubna 2026 do 30. června 2026. Hlášení za každý měsíc se podává samostatně.
Dotazy a odpovědi
Odpovědi na často kladené otázky o jednotném měsíčním hlášení
Co je JMHZ a koho se týká?
Hlavním cílem Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) je v budoucnu snížit administrativní zátěž. Místo posílání až 25 různých formulářů na různé instituce (ČSSZ, Finanční úřad, Úřad práce, ČSÚ) budete posílat pouze jedno komplexní hlášení. Všechny zapojené orgány si potřebná data vezmou z tohoto jediného zdroje. Je pravda, že přechodné období bude náročné a přinese více povinností, ale dlouhodobým výsledkem má být zjednodušení a zefektivnění vaší práce.
Ano, nově je za zaměstnavatele pro účely JMHZ považován i každý, kdo je registrován jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Pokud tedy vyplácíte odměny, ze kterých odvádíte daň (i kdyby jen srážkovou), stáváte se zaměstnavatelem v režimu JMHZ a budete mít povinnost se registrovat a podávat hlášení.
Ano. Definice zaměstnance je pro účely JMHZ výrazně širší. Zahrnuje nejen zaměstnance dle zákoníku práce, ale i všechny poplatníky daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů. To znamená, že pokud někomu poskytujete zdanitelné plnění (ať už finanční odměnu nebo nepeněžní benefit, jako je auto pro soukromé účely), musíte ho evidovat jako zaměstnance a hlásit za něj údaje v JMHZ.
Bohužel ne, alespoň ne v první fázi. Zdravotní pojišťovny nejsou státní instituce a do systému JMHZ zatím nejsou zapojeny. To znamená, že povinnost podávat měsíční přehledy na všechny zdravotní pojišťovny, u kterých máte registrované zaměstnance, vám zůstává v plném rozsahu. I nadále je budete podávat do 20. dne následujícího měsíce.
Správcem celého systému je Ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému budou data zcela k dispozici. Hlavním technologickým zpracovatelem bude Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Z hlášení budou dále čerpat data určení uživatelé, a to je Finanční správa, Úřad práce ČR, Český statistický úřad a Ministerstvo financí a sama Česká správa sociálního zabezpečení dle zákonem definovaných rozsahů dat. Tzn. každý uživatel uvidí jen ty údaje, které jsou pro jeho činnost relevantní a povolené zákonem. Od roku 2027 se připojí i Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo školství a snad i zdravotní pojišťovny.
Rozsah údajů bude výrazně širší, než jste zvyklí. Dá se říci, že budete v podstatě elektronicky předávat obsah mzdových listů, a ještě něco navíc. Konkrétní seznam údajů je definován ve speciálním nařízení vlády, které má přes 200 stran. Zahrnuje vše od základních identifikačních údajů, přes údaje o vyměřovacích základech, slevách na dani, odpracovaných hodinách, až po statistické údaje, jako je nejvyšší dosažené vzdělání zaměstnance.
Přechodné období leden – březen 2026
Ne, v období od ledna do března 2026 nebudete podávat ani starý Přehled o výši pojistného (PVPOJ) pokud tedy vaše společnost neskončí v prvním kvartále 2026, ani výkaz k dohodám o provedení práce (VPDPP), a zároveň ještě ani nové Jednotné měsíční hlášení. To ale neplatí např.: pro výkaz ELDP, který vystavíte „po staru“ pokud vám zaměstnanec skončí v průběhu prvního kvartálu, stejně tak budete řešit výkaz Oznámení o nástupu v době prvního kvartálu roku 2026 (to se týká ale i dalších hlášení) a jakmile však přijde duben 2026, výše jmenované výkazy (a nejen ty) budou součástí JMHZ a tedy např. ELDP již nebudete více vystavovat.
Povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v zákonných termínech (do 20. dne následujícího měsíce) zůstává beze změny. To, že nepodáváte výkaz, vás nezbavuje platební povinnosti.
Výkaz pod zkratkou „OZUSPOJ“ jež se používá pro účely uplatnění slevy na pojistném zůstane i po nájezdu na JMHZ beze změny, není součástí JMHZ. V prvním kvartále 2026 však nebude stanovena povinnost zasílat PVPOJ (Přehled o výši pojistného). Zaměstnavatel má nadále celý první kvartál 2026 pochopitelně povinnost hradit pojistné, přičemž do spočítané výše pojistného již započítá uplatněnou slevu. Tuto skutečnost následně vykáže v jednotném měsíčním hlášení zpětně.
Údaje za tyto tři měsíce budete muset podat zpětně, a to v období od 1. dubna do 30. června 2026. Podáte tři samostatná Jednotná měsíční hlášení – jedno za leden, jedno za únor a jedno za březen.
V prvním čtvrtletí 2026 budete nové zaměstnance přihlašovat ještě postaru. To znamená, že použijete stávající formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání" a podáte ho na ČSSZ do 8 kalendářních dnů od data nástupu, tak jak jste zvyklí. Nové postupy registrace začnou platit až později.
Přestože výkaz k dohodám o provedení práce se za rok 2026 již podávat nebude, povinnost přihlásit zaměstnance na DPP (i nepojištěné) trvá. V prvním čtvrtletí 2026 pro tento účel použijete standardní přihlášku k nemocenskému pojištění, tedy formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání", stejně jako pro ostatní zaměstnance.
Ne, nehrozí, pokud se bavíme o PVPOJ a VPDPP tyto se skutečně nebudou během prvního kvartálu 2026 zasílat. Jedná se o správný postup daný přechodnými ustanoveními zákona o JMHZ. ČSSZ bude vědět, že za první čtvrtletí se výkazy nepodávají, a nebude vás za to nijak sankcionovat. Pokuty by hrozily až v případě, že byste nepodali zpětná hlášení v termínu do 30. června 2026. Nicméně pokud by byla řeč o ostatních výkazech, ELDP, ONZ, ale i Potvrzení pro speciální kategorie zaměstnanců (hlubinní horníci, záchranáři, podnikový hasiči atd.) Hlášení zaměstnání poživatelů předčasných důchodů atd. musíte i v přechodném období prvního kvartálu roku 2026 hlásit jako doposud!
Ne, nic se nemění. Pokud zaměstnanec v období od ledna do března 2026 ukončí zaměstnání nebo dojde k jiné změně (např. změna příjmení), budete tuto skutečnost hlásit na ČSSZ standardním způsobem a ve stávajících lhůtách, tedy do 8 dnů.
Duben 2026 - nové registrace a první hlášení
Duben 2026 je měsícem "velkého třesku", kdy se systém JMHZ spouští naostro. V tomto měsíci budete muset provést jednorázovou doregistraci firmy, přihlásit nejen všechny stávající zaměstnance, ale také ty zaměstnance, kteří v organizaci pracovali v období prvního čtvrtlení 2026, a to i když v organizaci v dubnu 2026 již nepracují. Získáte tak pro ně potřebné identifikátory a zároveň podáte první ostré JMHZ za duben. Plánovat si v dubnu dovolenou se tedy opravdu nedoporučuje.
Ne, novou registraci provádět nebudete. Budete však muset provést takzvanou doregistraci. To znamená, že prostřednictvím speciálního elektronického podání doplníte údaje o vaší firmě, které v současné evidenci ČSSZ chybí, ale pro systém JMHZ jsou povinné (např. údaje potřebné pro Finanční správu). Termín pro tuto doregistraci je do 15. dubna 2026.
Všechny své stávající zaměstnance, kteří u vás pracují k 1. dubnu 2026, budete muset dopřihlásit. Podobně jako u zaměstnavatele to znamená, že u nich doplníte širší okruh údajů, které nový systém vyžaduje. Tímto procesem pro ně zároveň získáte nová identifikační čísla. Upozorňujeme, že budete mimo stávajících zaměstnanců budete muset doregistrovat i zaměstnance, kteří pracovali v organizaci v období prvního čtvrtletí 2026, ale v organizaci již v dubnu nepracují.
Ano, od dubna 2026 musíte do nového registru ČSSZ přihlásit všechny své zaměstnance, bez ohledu na to, zda jsou účastni pojištění, či nikoliv. To se týká i zaměstnanců na dohodách o pracovní činnosti s příjmem pod 4 500 Kč, lépe řečeno všech zaměstnání malého rozsahu tedy i jednatelů s odměnou nižší než 4500 Kč měsíčně ale i dalších forem zaměstnání, které jste dosud na ČSSZ nikdy nehlásili. Bez jejich přihlášení byste neměli identifikační čísla OIČ jich, jakožto zaměstnanců a stejně tak ID PPV což jsou označení jejich konkrétních PPV a nebyli byste schopni vůbec JMHZ.
Nejdůležitější je vědět, zda se jedná o zaměstnance, jež má České státní občanství (CZ) anebo ne (cizinec). Půjde-li o nového zaměstnance (CZ), který nastoupí v období od dubna do června 2026, budete jej přihlašovat již novým způsobem Registrace (do nového registru a s širším okruhem údajů), ale stále ještě ve "staré" lhůtě do 8 kalendářních dnů od nástupu. To ale neplatí pro cizince, ty budete muset plně registrovat novým procesem Registrace zaměstnance (ePodání) i v tomto období nejpozději před okamžikem nástupu do práce.
V systému JMHZ se nepracuje jen se zaměstnancem jako s fyzickou osobou, ale s každým jeho jednotlivým zaměstnáním. To znamená, že pokud má zaměstnanec u vás souběžně pracovní poměr i dohodu o provedení práce, budete ho muset přihlásit dvakrát – jednou pro každý pracovněprávní vztah. Každé toto "zaměstnání" dostane svůj vlastní unikátní identifikátor (IDPPV) a vy za něj budete hlásit údaje samostatně v individualizované části JMHZ.
Primárně se den nástupu určuje podle zákona o nemocenském pojištění. Je to první den, za který zaměstnanci náleží příjem. Pokud tedy v pracovní smlouvě máte datum 1. května (státní svátek) a zaměstnanci za tento den přísluší náhrada mzdy, je dnem nástupu už 1. květen. Pokud by ale smlouva začínala o víkendu, který pro zaměstnance není pracovním dnem a nedostává za něj zaplaceno, dnem nástupu by bylo až následující pondělí.
Osobní identifikační číslo (OIČ) je nový, unikátní a neměnný desetimístný identifikátor, který bude přidělen každé fyzické osobě. Toto číslo bude zaměstnance provázet po celý jeho profesní život u všech zaměstnavatelů. Pro vaše stávající zaměstnance (evidované k 31. 3. 2026) vám ČSSZ tato čísla hromadně sdělí prostřednictvím ePortálu (.csv soubor) případně odpovědí v procesu Doregistrace zaměstnance v dubnu 2026.
IDPPV je zkratka pro Identifikátor pracovněprávního vztahu. Zatímco OIČ identifikuje osobu, IDPPV identifikuje její konkrétní zaměstnání u vás. Pokud má tedy zaměstnanec jeden pracovní poměr, bude mít jedno OIČ a jedno IDPPV. Pokud bude mít souběžně pracovní poměr a dohodu, bude mít stále jedno OIČ, ale dvě různá IDPPV. Tato čísla rovněž získáte od ČSSZ.
Doporučený postup je podat nejprve "ostré" hlášení za duben, a to v termínu od 1. do 20. května 2026. Tím si ověříte, že máte vše správně nastaveno a systém vaše hlášení přijme. Jakmile budete mít jistotu, že vše funguje, můžete se pustit do podání tří zpětných hlášení za leden, únor a březen, na což máte čas až do 30. června 2026.
Finanční správa předá vaše údaje ČSSZ, která vás z moci úřední zaregistruje jako zaměstnavatele a přidělí vám variabilní symbol. Vy pak budete mít povinnost do konce dubna 2026 doplnit chybějící údaje o firmě a přihlásit všechny své zaměstnance, které jste v té době zaměstnávali.
Dubnové termíny, zejména 15. duben pro registraci zaměstnavatele, jsou zásadní. Jejich nedodržení je považováno za přestupek a hrozí za něj pokuta. Především ale bez provedení registrací nebudete schopni správně podat ani jedno Jednotné měsíční hlášení, což povede k dalším problémům a potenciálním sankcím.
Ano, a to velmi výrazně. Zatímco u českých občanů bude od 1. července 2026 platit povinnost registrace nejpozději den před nástupem, s možností využití dvoukrokové předregistrace a doregistrace, u cizinců bude režim přísnější a začne platit dříve, již od 1. dubna 2026. U cizinců nebude možné využít zjednodušenou předregistraci a budete muset provést rovnou plnou registraci se všemi potřebnými údaji, a to opět nejpozději den před jeho nástupem k výkonu práce.
Pro účely JMHZ je zahraničním zaměstnancem každý, kdo není občanem České republiky. Zákon konkrétně uvádí občany EU, jejich rodinné příslušníky a cizince ze třetích zemí. U zahraničních zaměstnanců platí přísnější pravidla pro registraci a nelze u nich využít zjednodušenou formu částečného přihlášení.
Struktura a podávání JMHZ v praxi
JMHZ se bude skládat ze tří hlavních částí. Souhrnná část bude obsahovat souhrnné údaje za zaměstnavatele pro Finanční správu (např. celková daňová povinnost, celkové bonusy). Pojistná část v podstatě nahradí dnešní Přehled o pojistném a bude obsahovat údaje o vyměřovacích základech a pojistném za firmu. Individualizovaná část bude nejrozsáhlejší a ponese detailní informace o mzdě, daních a pojištění za každého jednotlivého zaměstnance a každé jeho zaměstnání zvlášť.
Hlášení se bude podávat výhradně elektronicky, a to v termínu od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pozor, podání před 1. dnem daného měsíce je neplatné. Máte tři možnosti podání: přes datovou schránku ČSSZ, nahráním souboru na ePortál ČSSZ, nebo přímým napojením vašeho mzdového softwaru přes API rozhraní.
Přesnou technickou specifikaci, tedy formát a datovou strukturu, definuje nařízení vlády NV 417/2025 Sb. Pokud je dotaz položen ze strany vývojáře mzdového a personálního SW tak datové struktury XSD a XML atd. jsou k dispozici na vývojářském portálu MPSV. Jako mzdová účetní byste měli mít jistotu, že váš software bude generovat data ve správném formátu.
Pokud uděláte formální chybu v souhrnné nebo pojistné části, bude celá tato část neplatná a musíte ji opravit a podat znovu. Pokud však uděláte chybu v individualizované části, například u jednoho konkrétního zaměstnance, neplatná bude pouze tato konkrétní "věta" týkající se daného zaměstnance. Nebudete muset opravovat údaje za všechny ostatní.
Na výzvu od ČSSZ musíte reagovat. Máte lhůtu 8 kalendářních dnů od doručení výzvy na podání opravného hlášení, ve kterém doplníte nebo opravíte chybné údaje. Nereagování na výzvu je považováno za přestupek a může být sankcionováno.
Pokud systém zjistí chybu, může jít o dva typy vad. Technická vada (např. špatný formát souboru, podání mimo lhůtu) způsobí, že celé hlášení bude neúčinné a budete ho muset podat znovu. Formální vada (např. nesoulad mezi součty v jednotlivých částech) způsobí neúčinnost pouze chybné části. ČSSZ by vás měla o vadě bez zbytečného odkladu informovat.
Ano, samozřejmě. Pokud sami zjistíte, že jste v podaném hlášení udělali chybu, máte nejen právo, ale i povinnost podat opravné hlášení. Tuto možnost máte až 10 let zpětně od konce kalendářního roku, ve kterém jste původní chybné hlášení podali.
Ano. Podání hlášení po 20. dni v měsíci sice nezpůsobí jeho neplatnost, ale je porušením zákonné lhůty a je považováno za přestupek. Ačkoliv je ČSSZ v současnosti u pozdních podání spíše tolerantní, nelze na to do budoucna spoléhat, a za pozdní podání JMHZ vám může být uložena pokuta.
Ne. Pokud máte ve firmě zřízeny samostatné mzdové účtárny (např. pro různé pobočky), každá z nich bude podávat JMHZ samostatně za svůj okruh zaměstnanců. Registrační povinnosti (přihlašování zaměstnanců) ale plní zaměstnavatel jako celek, pouze u zaměstnance uvede, ke které mzdové účtárně náleží.
Nová pravidla od července 2026
Od 1. července 2026 začne platit mnohem přísnější režim i u zaměstnanců s Českým státním občanstvím: zaměstnance už musíte zaregistrovat nejpozději před okamžikem nástupu do práce. Toto pravidlo se tedy od 1. července vztahuje na všechny zaměstnance – jak na české občany, tak na cizince. Jen u CZ zaměstnanců máte výhodu v tom, že je nemusíte registrovat s kompletní sadou údajů před zahájením práce, ale je možné jít cestou tzv. Předregistrace před započetím práce a pak doplnění údajů do 8 dní od data nástupu. Cílem je zabránit tomu, aby někdo začal pracovat dříve, než o tom stát bude vědět.
Pokud zaměstnance přihlásíte v den nástupu, respektive v podstatě před začátkem jeho směny, je to v pořádku. Chybou by bylo jej hlásit, když již pracuje a vystavujete se tím vysokému riziku sankce.
Otázka je položena špatně. V dubnu českého zaměstnance hlásíte postupy odpovídající stávajícím termínům, tedy do 8 dní od data nástupu, jen nepoužijete ONZ jako doposud, ale proces Registrace. Přijde-li červenec 2026 budete mít dvě možností - plná registrace nejpozději před okamžikem započetí práce, a ne dříve jak 8 dní před očekávaným datem nástupu, nebo provede tzv. Předregistraci (asi 7 údajů) před zahájením práce a ne dříve jak 8 dní před očekávaným datem nástupu a následně doregistrujte do 8 dní od data nástupu zbytek údajů.
Ne. Pro cizince platí (už od dubna 2026) striktní povinnost plné registrace den před nástupem do práce. Musíte tedy shromáždit všechny potřebné doklady – například kopii cestovního pasu, údaje o povolení k pobytu a podobně – ještě předtím, než přihlásíte zaměstnání. Jde o přísnější pravidlo, které má zamezit nelegálnímu zaměstnávání cizinců.
Zaměstnavatel se musí přihlásit nejpozději 2 pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance. Pokud tedy tento čas přesně dodržíte, můžete potom v den nástupu zaměstnance (nebo den před ním) přihlásit už samotného zaměstnance. Správná koordinace termínů je klíčová – zejména pokud zakládáte novou firmu a plánujete okamžité zaměstnání prvního člověka.
Ano, musíte. Pokud zaměstnance předem zaregistrujete, ale on nakonec nenastoupí, jste povinni to ČSSZ sdělit. Použijete proces registrace ve variantě STORNO. Pokud tak neuděláte, úřady budou předpokládat, že dotyčný pracoval, a může dojít k nesrovnalostem nebo zbytečným kontrolám.
Srážková daň z příjmů ze závislé činnosti mezd dle §6 odst 4 se zruší k 1. lednu 2027. Poslední měsíc, kdy ji budete případně uplatňovat, je tak prosinec 2026.
Roční zúčtování daně zůstává zachováno. JMHZ řeší pouze průběžné měsíční vykazování daní, nikoli roční zúčtování. Zdaňování nadále zůstává ve dvou fázích: měsíční zálohy (vykazované právě přes JMHZ) a následné roční zúčtování nebo daňové přiznání, které provádíte po konci roku.
Ano. V budoucnu se předpokládá, že by mohly být do systému začleněny i další instituce, například zdravotní pojišťovny. Jde o dlouhodobou vizi centralizovaného vykazování, ale zatím nemáme oficiální harmonogram dalších kroků. Nyní se vše soustřeďuje na spolupráci ČSSZ a FS, MPSV, Statistickým úřadem a ÚP.
Co hrozí při nesplnění povinností?
Nejvážnějším přestupkem je nepodání Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Pokud do 20. dne v měsíci nepodáte hlášení vůbec, nebo pokud neodpovíte na výzvu ČSSZ k odstranění vad či doplnění chybějících údajů, vystavujete se možnosti uložení vysoké pokuty.
Za nepodání hlášení nebo za nereagování na výzvu hrozí pokuta až 5 000 Kč za každého zaměstnance, za nějž jste měli hlášení podat. Pokud tedy zaměstnáváte například 20 lidí, teoreticky vám může být uložena pokuta až 100 000 Kč. Toto je maximální hranice, v praxi může být pokuta nižší podle závažnosti a dalších okolností.
Za pozdní přihlášení zaměstnance (například když nestihnu dodržet lhůtu „den před nástupem" po 1. červenci 2026) nebo za pozdní přihlášení zaměstnavatele může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč. Výše pokuty závisí na konkrétních okolnostech a závažnosti pochybení. Opakované pozdní přihlašování bude posuzováno přísněji.
Ne. Zákonná odpovědnost za podání hlášení a za plnění povinností z něj vyplývajících leží vždy na zaměstnavateli jako právnické či fyzické osobě. I když chybu fyzicky provede někdo jiný (účetní, mzdová kancelář, personální oddělení), stále zodpovídá zaměstnavatel. Můžete se ale vůči této osobě domáhat regresní náhrady škody vnitřním právním vztahem (smlouva o dílo, pracovní smlouva apod.).
Sankce hrozí také za zanedbání informační povinnosti – například když včas nenahlásíte změnu zaměstnání nebo zaměstnavatele, neodhlásíte zaměstnance, který skončil, nebo nehlásíte změny důležité pro výpočet pojistného. Nedodržení lhůt či úplné vynechání těchto povinností může být posouzeno jako přestupek. I zde může být uložena pokuta.
Ano. Za méně závažné přestupky (například za opožděné hlášení změn nebo za formální nedostatky, které ale nevedou k neplatnosti celého hlášení) mohou být uděleny nižší pokuty – typicky v rozmezí 20 000 až 50 000 Kč. Vždy záleží na konkrétní situaci a na posouzení správního orgánu. V roce 2026 bude zřejmě ještě určitá tolerance, ale časem se pravidla budou uplatňovat důsledněji.
Dokumenty a odkazy
Užitečné materiály a odkazy k jednotnému měsíčnímu hlášení
Ke stažení
- Termíny implementace a registrace (PDF)
- Pokyny k vyplňování PŘIHLÁŠKY do registru zaměstnavatelů (PDF)
- Pokyny k vyplňování ODHLÁŠKY z registru zaměstnavatelů (PDF)
- Nařízení vlády č. 417/2025 Sb. k provedení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (PDF)
- Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení (PDF)
- Zákon č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (PDF)
Školení a videa
Připravte se na jedné měsíční hlášení na školeních pro mzdové účetní